Pravda, hraji jen pár měsíců, přesto už jsem poznala a některých případech i pochopila pár základních věcí.
Golf vypadá na první pohled (teda minimálně ten můj) jako nezajímavá, snobská hra pro důchodce, nebo alespoň postarší.
- špatně, špatně, špatně
Golf to poměrně náročná hra na koordinaci celého těla. Dostat celé tělo do správné pozice, udržet jej v dané pozici při nápřahu i odpalu, nedívat se za míčkem dřív, než dojde k odpalu, nelámat vaši hlavní vedoucí ruku, nekrčit moc nebo málo nohy, mít váhu na správně stojné noze, nestát na špičkách ani na patách,vyhazovat míč s holí před sebe nikoliv za sebe, (pokud jste pravák) netlačit pravou ruku do úderu a tak dále a tak dále.
Navíc golf není o síle, ale o švihu (ale zase nesmí předběhnut ruce otočení v bocích). Například pro mě to je problém (oprava - jeden u problémů), protože se snažím dát sílu, aby míček letěl co nejdál. Ono však obvykle dochází k naprosto opačnému efektu, kdy míček letí naprosto jinam a nebo vůbec nikam.
Samozřejmě se nejedná o levnou záležitost. Dají se koupit relativně levné hole, ale po nějaké době zjistíte, že to velký pomocník není. Dají se koupit i levné míčky, což doporučuji, neboť v začátcích jich hodně ztratíte a je docela rozdíl, jestli odpálíte do jezírka míček za padesát nebo šest korun :)
Hřiště u nás taktéž stojí různě, dají se najít levná, ale i pěkně drahá. Zjednodušeně řečeno, lze si zahrát golf za relativně dobré peníze, ale také pěkně draho...
Co se lidí týče. Myslím si, že v zahraničí se alespoň zdraví. U nás toto nikde nefunguje, ani ve výtahu. Narazíte ne blba, ale dají se potkat i lidi naprosto v pohodě. My chodíme obvykle dva, tudíž se stává, že k nám do hry minimálně jeden (max. dva) lidé ještě přidají. Zatím jsme měli vždy kliku na super spoluhráče a ne nějaké nafoukané snoby.
Co se zajímavosti týče, to je hodně individuální. Jistě se najdou lidé, kterým tato hra naprosto nesedne a bude pro ně ztrátou času. Já jsem ji začala hrát s partnerem proto, že se můžeme spolu projít přírodou a popovídat si. Sice ne vždy se nám povede jít jen ve dvou, i tak máme dostatek času na sebe. Navíc pro bytofkáře je to úžasná příležitost strávit hodiny a hodiny venku. Už mi tam chybí jen bazén na koupání a lehátko ;-) (jezírek s kačenkama je všude až až...).
Golf je hodně o hlavě. To jsem teda zjistila na vlastní kůži. Pokud jsem naštvaná, nemám na nic chuť a drží mě toto "nadšení" ještě tak na 3.jamce, je jasný, že mi to nepůjde. Většinou se mi však stává, že kolem té třetí jamky zapomínám na starosti, soustředím se jen na hru a hned mi je líp. Nemůžu říct, že pak hraju vždycky na jedničku (kéž by...), ale faktem je, že všední starosti jsou ty tam a to je super pocit. Za sebe teda můžu navíc říct, že se učím sebe ovládat. Byla jsem zvyklá, že mi spousta věcí šla poměrně dobře hned od začátku, plus jsem dost soutěživá. Golf mi teda od začátku moc nešel. Nebo jinak, šel, ale ne tak, jak bych si představovala. s to mě přivádělo k šílenství. Bohužel jsem si takto hru docela znechutila. Teď už to je lepší, ale člověk by měl mít radost z toho, že se mu odpal podařil a ne si říkat, že to mohl být ještě lepší odpal... A to je moje škola zde. Naučit se vidět sklenku poloplnou, nikoliv poloprázdnou :-)
Pokud vás alespoň něco z toho zaujalo, určitě doporučuji golf vyzkoušet a nenechat se odrazit prvním nezdary. Co vás nezabije....
Golfu zdar - nazdar!
Žádné komentáře:
Okomentovat