Vyrůstala jsem v rodinném domku na předměstí. Všude kolem klídeček, na ulici jsme jako děti hrály fotbal, badminton, jezdili na kole apod. Řekla bych že ani rodiče o nás velký strach neměli, protože naší ulicí velký provoz nebyl.
Mamka i babička vždy pěstovaly zeleninu a kytky na záhoncích. Lhala bych, kdybych řekla, že jako malá jsem ráda plela záhony, zalévala a motala se kolem každé kytky. Nene, to bych si vážně lhala do kapsy-
Ale jak se správné říká, teprve když člověk o něco přijde, uvědomí si, že mu to chybí.
Stejně já jsem při studiu a bydlení na kolejích v pidi pokojíčku bez balkonu zjistila, že mi zahrada opravdu chybí. Snažila jsem se pěstovat alespoň nějaké kytky na okně, ale ne vždy se podařilo.
Dnes bydlím opět v bytě, konečně ovšem s balkonem, oprava: pidi balkonkem. Židli ani stolek si sem nedáte na šířku, ale já jsem si z něj udělala takovou malou zahrádku. Loni jsem pěstovala ve velkých květináčích rajčata a papriky. Úroda by byla, ale v době úrody jsme byli mimo republiku. Letos jsem se tedy rozhodla ke změně. Koupila jsem do květináče 2 odrůdy kanadských borůvek. Ale toto je důležité. Loni jsem koupila jednu. Ta ovšem neplodila, resp. nekvetla. Letos měla krásné květy, ale ty odkvétaly bez viditelné změny v plod. Poté jsem zjistila, že je potřeba mít jinou odrůdu kanadské borůvky, neboť nejsou samosprašné. Dnes tedy vlastním 2 borůvky, v jednom velkém květináči a úroda na sebe nenechala dlouho čekat. Jak můžete vidět na fotce, borůvky jsou krásně nalité s už se začínají barvit. :)
Díky a zlom vaz při pěstování!
Žádné komentáře:
Okomentovat