Není to tak dávno, co jsem seděla s kolegyněmi u oběda a povídaly jsme si, jak jinak, o všem možným. Jedním z témat byl i golf, neboť 2 z nich se věnují tomuto"snobskému" sportu.
Snobskému?! Kolegyně nepatří právě mezi lidi s nosem nahoru, ani s nacpanými kapsami zmačkanými tisícovkami...A tak jsem poslouchala jejich debatu, jak se spolu chystají vyrazit na hřiště. A co mě během debaty nenapadlo?! Že bych šla s nimi. Nakonec se to zvrhlo v hromadnou akci, kdy nás šlo z firmy asi šest. Obě kolegyně hrají již páááár let, proto se rozhodly s námi sdílet nabyté zkušenosti a vědomosti.
Začalo se teorií. To byla nuda, se přiznám. Nebaví mě dlouze o něčem jen diskutovat. Navíc jsem byla zvědavá, co nás čeká a hlavně, jak nám to půjde.
Teď to zní, že jsem nikdy na golfu nebyla. Ale byla. Můj drahý přítel mě vzal na driving na 1. rande :-) Měl to chlapec moc hezky vymyšlené, protože se mě mohl stále dotýkat, aby mě nastavil do správné pozice. Škoda, že jsem zjistila až o něco později, že držel hůl v ruce tak maximálně dvakrát :) Ale to jsem odběhla.
Začali jsme puttováním. Vážení, zjistila jsem, že mám oko z Kašparovy krávy. Nikdy bych neřekla, že trefit míček do důlku na rovince bude tak náročné. Jenže ono to není jen o oku, ale taky o nohách/postoji/směru k míčku a hlavně rukách. Do máčku se neťuká, ale holí se prochází! Pravidlo 1/3 a 2/3...
Puttování bylo dost, já toho měla taky plný zuby. Přešli (měkké i, neboť s námi byli i kluci) jsme konečně k nejzajímavější části. Teda to jsem si ještě v té chvíli myslela. Odpalování do dálky, neboli driving. Chytla jsem hůl, sedmičku, postavila se nad míček, nápřah - rána a...jupííííííí, míček letěl vzduchem. ALE, ale, ale!!!! Všechno špatně. Měla jsem špatný postoj, špatné držení hole, špatně hlavu, ruce, nohy, kyčle, kolena, prst u nohy......Radost ta tam. A zase to začalo, nejprve teorie, neboli máchání prádla. To pardón, já zažila už jen pračku ( a pak že nejsem snob) :-)
Nebudu to protahovat. Po teorii jsem mi do vzduchu vyletěl snad každý dvacátý míček. Po takových 200 míčích jsem málem odcházela se zablokovanými zády, bolavými dlaněmi a především se špatnou náladou.
Ne, golf fakt nebude sport pro mě!
.
.
.
Uplynuly necelé 3 měsíce a já stála s trenérem na prvním devíti-jamkovém odpališti. Zkoušku jsem zvládla, pravidla jakžtakž naučená a už jsem víc jak měsíc handicapovaná :-) Neříkám, že bych patřila mezi nadšené nadšence pobíhající po hřišti nejlépe 2x denně (pobíhám v průměru tak 4x týdně - ne vždy dobrovolně...), ale musím přiznat golfu hned pár výhod. Pro bytofkáře je golf super šance být v přírodě (moc hřišť jsem zatím neviděla, ale zeleně je kolem až-až), na čerstvém vzduchu, potká a pozná během hry různé lidi, během hry zapomenete na všední starosti a pokud hrajete s přítelem či přítelkyní, tak máte šanci strávit společně moc hezké chvíle (nesmíte se však u každé druhé nepovedené rány naštvávat jako já :-o ). Sice u nás patří golf stále mezi dražší aktivity, na druhou stranu pokud se mu budete chtít věnovat, cestu a možnosti si vždycky najdete ;-)
Šťastnou hru přeju!
Žádné komentáře:
Okomentovat